NAŠE AKCE

Vlčí Vánoce

prosinec 2020

Poloprázdné chodby, roušky na tvářích, přísná hygienická pravidla ... "Tak to asi žádné Vánoce ve škole nebyly", pomyslí si kde kdo. Ovšem mýlil by se. Snad nikdy před tím nevyzdobili žáci a učitelé naši školu tak, jak letos. A to i přesto, že některé třídy zde trávily z době adventní sotva pár dní. Stromky a stromečky, světýlka, perníčky, adventní věnečky, betlémy a spousta jiných ozdůbek krášlí nejen učebny, ale také chodby, atria a schodiště. Mnoho dětí se zapojilo do akce ekotýmu Ptačí advent a vyvěsily krmítka, do kterých sypou ptáčkům. Je fakt, že neproběhlo tradiční zpívání koled na schodech ani klasické třídní vánoční besídky. Přesto byly letošní Vánoce ve škole hezké, skromné, nekonzumní, klidné, bez předvánočního shonu a mumraje, bez hromad odpadků, prostě takové, jaké by měly být vždycky, samozřejmě bez toho hnusného mikroba.                          My Vlci děkujeme všem, kdo se o tu krásnou atmosféru přičinili.

Jedlička

čtvrtek 3. prosince 2020

Až jednou zavítáte do naší přírodní zahrady za školou, to první, co vám padne do oka, bude asi jezírko. Ale možná, že vás víc zaujme zdánlivě neupravený prostor za přístřeškem, protože tam objevíte hadník, ježkovník, hmyzí hotel a bůhví, co ještě. Milovníky kytiček zcela jistě povedou kroky do naší botanické zahrady. Mezi vyvýšenými záhony se zeleninou najdeme koutek s květenou luční a polní. Průvodce netřeba, všechny druhy opatříme cedulkami se jmény. A když popojdete ještě dál, octnete se v království lesa. I když lesním bylinám a několika malým jehličnanům pro začátek poskytnou blahodárný stín staré jabloně, které tu rostou snad od nepaměti. V této poklidné části zahrady pověsíme ptačí budky a obydlí pro netopýry.                                                                                                             Až jednou zavítáte do naší přírodní zahrady, přijďte až sem dozadu, do lesního zátiší. Najdete tu malou jedličku. Hezky se na ni usmějte a dobře si ji zapamatujte. Je to totiž úplně první obyvatel zahrady, takový jehličnatý průkopník 😊.

Na zahradě vyrostlo Vlčí jezírko

pátek 30. říjen 2020

Měli jsme kliku. A velkou. Jednak bylo hezky a nebyl tu koronavirus. Takže škola byla. Kdežto nyní už hezky není, zatímco korona tu je. A tudíž škola není. Ale vraťme se na začátek školního roku. Na rozdíl od předchozích let tento započal v rychlém tempu, neboť se dohánělo, co šlo. Nejen učení, ale i náš projekt P+J+S. Stručně řečeno "přístřešek a jezírko". Jelikož přístřešek už stojí, pustili se deváťáci do budování jezírka. Moc se s tím nepárali. Vykopali hlubokou jámu a posadili do ní starou litinovou vanu. Protože se jáma ukázala býti příliš dlouhou, širokou i hlubokou, následovalo její zmenšování. Hned poté Šošoni, kteří mimochodem odvedli největší kus práce, obehnali naše dílo několik centimetrů vysokým valem, aby nám jezírko nepřetékalo. No a pak došlo na nejriskantnější část projektu - natažení folie tak, aby nám vyšla na celou plochu, abychom do ní neudělali díru a taky aby to trošku vypadalo. I když nám na pomoc přispěchal i samotný pan ředitel, neklaplo to hned napoprvé. Ale nakonec jsme to přece jen dali a pan školník slavnostně jezírko napustil dešťovkou z rezervoáru. Týden bylo všechno v pohodě, ale pak začala hladina v jezírku povážlivě klesat. Že by přece jen dírka? Ale kde se jen tak z ničeho nic vzala? Dříve, nežli se naši vlčí detektivové mohli pustit do pátrání, nastaly deště. A rázem tu byl opačný problém. Hrozilo nebezpečí, že nám jezírko přeteče. Naštěstí tu máme šikovné kluky ze 7.B, s jejichž pomocí jsme i tuto patálii technicky vyřešili. Nyní nám voda nikde neodtéká ani nepřetéká. Jezírko čekají už jen terénní úpravy v okolí. Škoda, že k němu teď nemůžeme. Aspoň mrkněte do galerie.

Soutěž Ekotřída roku 2019/20 vyhráli ti nejmenší.

středa 2. září 2020

Loňský vítěz soutěže, třída 5. A, titul neobhájila a my máme letos nového vítěze. Stali se jím sice ti nejmladší, ale zato nejšikovnější - žáci bývalé 1. A, dnes už 2. A. Na pomyslný ekologický trůn usedli 2. září, v den slavnostního vyhlášení výsledků, kdy jim pan ředitel pogratuloval a předal diplom a sladkou odměnu, a setrvají na něm minimálně rok.  V těsném závěsu za šampionem skončila 3. A, dnes 4. A. Ta byla po celou dobu vítězům v patách a je bezesporu vážným adeptem na titul v příštím ročníku.  Své kvality potvrdily bývalé třídy 8. A a 8. B (nyní deváťáci), které se umístily hned za vítěznou dvojicí. Poděkování za účast v soutěži a za přínos pro ekologii patří všem třídám školy, protože letos se opravdu všichni moc snažili. Svědčí o tom minimální bodové rozdíly mezi třídami. 

Máme titul - jsme Ekoškola

úterý 1. září 2020

Odevzdání učebnic, vyklizení šatních skříněk, splnění posledních restů, rozloučení s učiteli a spolužáky, v rukou vysvědčení. Tak nějak proběhly poslední červnové dny na většině škol. My však měli jeden den s velkým D navíc. Ve středu 24. 6. absolvovala naše škola audit k získání titulu Ekoškola. Auditorky z Brna a Olomouce provázené členy Ekotýmu Vlci během své dopolední návštěvy posuzovaly splnění desítek přísných ekologických kritérií. Vyzpovídaly nejen žáky a některé učitele, ale i pana školníka, pana ředitele a v podstatě každého, kdo se jim připletl do cesty. Důkladně prošmejdily školu, pokecali jsme, poté se rozloučily a odjely. A titul? O něm se rozhoduje až posléze v Praze. Tolik očekávaná zpráva dorazila po týdnu s kladným výsledkem. Od této chvíle se naše škola pyšní mezinárodním titulem Ekoškola a má mimo jiné oprávnění užívat ekoškolí logo a vlajku. Získání titulu je výsledkem téměř dvouleté týmové práce žáků a zaměstnanců školy v tomto velkolepém ekologickém vzdělávacím programu. Projekt Ekoškola není jen tak ledajaký, na celém světě sdružuje v 69 zemích více jak 50 tisíc škol s 19 miliony žáků. V ČR se dosud zapojilo přes 400 škol a titul už získalo téměř 150 z nich. No a my jsme mezi nimi. Pakliže se ctěný čtenář domnívá, že už máme vystaráno, hluboce se mýlí. Titul Ekoškola je zapotřebí pravidelně obhajovat, tudíž za 2 roky nás čeká další audit, tentokrát mnohem náročnější. V září to rozjíždíme naplno, ovšem ve vyšším levelu. Plánujeme jezírko, přírodní zahradu, naučnou stezku a akce pro veřejnost. Tak nám držte palce 😊.

Jak nám permoníci postavili přístřešek.

pátek 19.6.2020

Kdeže permoníci. Dobří a šikovní lidi byli ti, kdož se postarali o zdar první části našeho megaprojektu P + J + S. Přístřešek je hotov a do nádoby u něj už jímáme dešťovku. Při budování hodně pomáhal pan učitel Hrazdílek, díky jehož výšce a manuální zručnosti jsme nemuseli při stavbě konstrukce najímat profesionální tesaře ani jeřáb. Moc nám pomohly špeditérské služby strýca Kovoša a ruku k dílu přiložili i pan ředitel a Dědek. Bacha, jak to čtete. Ne dědek pan ředitel, ale pan ředitel a Dědek. Ovšem ze všech permoníků nejpermoníkovitovatější byl pan školník. Ten strávil na díle desítky hodin a prokázal um snad všech možných řemesel, od řezání a sváření železa, přes nátěry, betonáž, tesařské práce, nahradil i pokrývače a vše zakončil klempířinou, když instaloval na hotový přístřešek okapy. Tož všem vám velký nefalšovaný dík. A mrkněte do galerie na fotečky 😊.

Kámen.

27. květen 2020

Říkají mi kámen, někdy taky šutr. Kdysi jsem býval součástí horských štítů tyčících se vysoko nad krajinou. Jenže doby mé slávy dávno pominuly. Dnes se tu válím ve vysoké trávě a nikdo si mne nevšimne. Jo, to moji kamarádi a příbuzní, ti se mají. Lidé objevili jejich krásu, ujali se jich a ozdobili jimi své zahrádky, skalky a dvorečky. Jen já jsem tak nějak zůstal na ocet. Neříkám. Mravenci, stonožky, škvoři a stínky, kteří se ubytovali pod mým mohutným tělem, ti si mou přítomnost pochvalují. Ale svému lidskému majiteli jsem na obtíž. Při každém sečení zahrady mne převaluje ze strany na stranu, kleje a já vím, že by se mne nejraději zbavil. Přitom já tolik toužím být kamenem užitečným...

Milí čtenáři. Máte doma jeden či více podobně opuštěných kamenů? Učiňte je šťastnými. Stačí přivézt je k nám do školy a my už se o ně postaráme. Budou to ty nej... kameny ze všech kamenů v okolí, jelikož se stanou součástí naší přírodní zahrady. Nejvíc ze všeho poslouží při výstavbě jezírka, tam je opravdu moc potřebujeme. Děkujeme 😊.

Taková ptačí (ne)zima ...

13. 04. 2020

Zima - nezima, mráz - nemráz, sníh - nesníh, tak nějak se nám zpětně vrací uplynulá zima ve vzpomínkách v době, kdy už přírodu naplno opanovalo jaro. A protože to není zdaleka poprvé, co se zima coby roční období prezentovala spíš jako nezima, může se klidně stát, že nám několik takových zim - nezim splyne do jediné (ne)zimy a my pak nebudeme vědět, která byla vlastně která. To nám, myšleno naší škole a ekotýmu, se tohle přihodit nemůže. My si totiž tuto (ne)zimu nespleteme s jinou (ne)zimou. Víte, proč? Protože pro nás se tato zima, která nakonec stejně byla nezimou, stala zimou (či nezimou?) ptačí. Ano, ptačí. Začali jsme výrobou a vylepením dravčích siluet na prosklený boční vchod do školy. Hodně se o to zasloužili páťáci a deváťáci. Tento počin ochránil spoustu drobných pěvců, kteří do skel často naráželi. Následoval velmi úspěšný vánoční stromeček pro ptáčky spojený s výrobou ptačích krmítek. Tam figurovaly téměř všechny třídy. Hned po Novém roce se několik dobrovolníků zapojilo do celostátní akce mapování ptáků Ptačí hodinka. Tím škola neformálně navázala spolupráci s ornitology. Od ledna děti z prvního stupně pravidelně ptáčky na školní zahradě přikrmovaly a činili bychom tak dodnes, kdyby nás nezastavil ten drzý mikrob. Pro naši školu byla opravdu tato zima zimou ptačí. Nebo nezimou ptačí ... ? Nechme to raději být. A mrkněte do galerie.

Hledáme parťáky

24. 02. 2020

Svět se mění. Navzdory katastrofickým prognózám některých individuí se lidstvo posouvá kupředu. Vezměme například bleduli jarní. Taková obyčejná kytička..., ale v okolní přírodě ji nenajdete, nanejvýš u někoho na zahrádce. Jaké možnosti měl učitel biologie před 30 lety, chtěl-li bleduli ukázat dětem? Vzít třídu a zajet s ní na Vysočinu, tam jich rostlo a díky Bohu roste stále dost. No jo, ale to je docela náročné řešení a nelze ho použít každý den. A tak se musel kantor spokojit s ušmudlaným obrázkem vystřiženým z nějakého časopisu. Když měl kliku, byl obrázek i barevný! Zato dnes? Pár kliků na internetu a máte bledulí, co hrdlo ráčí. Jenže i žáci jsou náročnější. Co když budou ctít k bleduli přičichnout? Vzít ji do rukou? Není nic jednoduššího. Bledule poroste přímo u školy v naší přírodní zahradě. Přírodní zahrady budují školy proto, aby si děti mohly přírodniny osahat, očichat, pohladit, ochutnat, vyfotit... Jenže my máme tak trochu problém. Ne, nejde o pozemek, ten tu je. Jde o zalévání. V dobách pěstování kedluben a ředkviček kropili žáci záhonky vodou z vodovodu. Ano, pitnou vodou. Což v dnešní době nepřichází v úvahu. Nezbývá než lapat dešťovku. Koho napadlo, že ze střechy školy, mýlí se. Možná by to šlo, ale velmi složitě, to už se jako rozumnější jeví nápad Ekotýmu postavit přístřešek a jímanou vodu pouštět do jezírka coby dešťovkového rezervoáru. Ono vůbec mít takové jezírko na školní zahradě je dobrá věc. Přispěje k výuce, osvěží okolí, poslouží jako napajedlo pro zvířátka. Tak jsme to "hodili" na papír, přidali Karčin úžasný plánek a přihlásili se do projektu Společně s Ikeou v rámci Ekoškoly. Když to vyjde, dostaneme nějaké penízky na realizaci. Moc nadějí si neděláme, oceněno bude v celé republice pouze 10 projektů. Asi po měsíci dorazil z Ekoškoly e-mail - a světe, div se! Uspěli jsme. Bude přístřešek a bude jezírko. Jenže pozor. Žádné "přístřešek koupíme a jezírko zhotoví firma". Kdepak! Projekt má velmi přísná a jasná pravidla. Všechno hezky sami v rámci výuky. Děti s pomocí učitelů, rodičů, kamarádů, nezištných dobrovolníků. Čím víc zúčastněných a čím pestřejší bude tato směsice, tím lépe. Proto se objevily po škole a v jejím okolí plakáty s výzvou "Hledáme parťáky", proto vaše ratolesti doma škemrají o nějaký ten trámek nebo kus okapu. Je jedno, zdali nám věnujete zbytky plastů na ohrazení jezírka, poradíte, jak ukotvit trámky či pomůžete položit fólii. Všechno poslouží dobré věci a za jakoukoliv pomoc budeme vděční. Tak moc děkujeme a těšíme se 😊.

Lumíci na tahu

27. ledna 2020

Moudré knihy praví, že "lumík jest drobný hlodavec podobný hraboši obývající chladné oblasti". Dále se dočtete, že se lumíci snadno a rychle množí, o čemž nás letos přesvědčili naši hraboši, a když se lumíci přemnoží, páchají hromadné sebevraždy skokem do moře. Což je podle vědců fáma. No jo, ale co dělají lumíci v naší vlčí smečce? Odkud se vzali? Na vině je tiskařský šotek. Oni to nejsou lumíci, ale Alumíci a mají na starosti hliník. Každý aspoň trošku chemicky vzdělaný človíček ví, že hliník je "aluminium", odtud tedy jejich jméno, které jsme si zkrátili na "Lumíci". Lumíci se tiše plíží chodbami i třídami našeho ústavu a koukají, jak nám jde třídění hliníku. A protože nám moc nejde, vyrazili lumíci na tah školou, aby krátkou alu-show osvěžili naši paměť. Že jich bylo nějak moc? Vždyť vám povídám, že se jednou za čas přemnoží...

Vlčí vánoce

prosinec 2019

Vánoční výzdoba tříd a soutěž o nejkrásnější ozdůbku pro ptáčky. To byly letošní Vlčí vánoce a obojí se povedlo. Stromečky, svíčičky, zvonečky, řetězy či adventní věnce zkrášlily většinu tříd. Druhý stupeň se letos opravdu vytáhl a ve výzdobě držel krok s tradičně načančanými učebnami prvostupňáků. Skvěle si děti vedly i v soutěži o nejhezčí vánoční ozdobu pro ptáčky. Zapojily se sice zdaleka ne všechny třídy, ale i tak připravili tvůrci překrásných ozdůbek ekotýmu nelehký úkol - najít tu nejhezčí. Po dlouhém dohadování porotci nakonec za vítěze vybrali ozdoby tříd 8. A, 4. B a 5. B. Krásné a hlavně užitečné byly opravdu všechny. Proč "užitečné"? Inu - sešlo se jich skoro padesát. A tak jsme je uschovali a celou zimu je budou mladší žáci servírovat opeřencům na školní zahradu. Všem výrobcům ozdob posíláme od ptáčků velký dík. Vlčí vánoční porota letos udělila i mimořádné body třídě 4. A za účast v projektu Ježíškova vnoučata. Ano, slyšeli jsme o tom, kolik radosti jste udělali babičkám a dědečkům, a moc vám za to, čtvrťáci, děkujeme. I za váš nádherný vánoční stromeček.   

Když se nyní již v novém roce ohlédneme za uplynulými Vlčími vánocemi, uvědomíme si, že byly v něčem přece jen trochu jiné, než dřív. Tak nějak vymizel ten tradiční předvánoční chaos a mumraj. Panoval klid a mír. Tak, jak to má o vánocích být... 

Plastic Day

listopad 2019

"Kam s ním?" Známou nerudovskou otázku si donedávna kladl nejeden žák naší školy, když bezradně přešlapoval u nádob na tříděný odpad a v rukou třímal obal neznámého původu a složení. Ode dne, kdy u nás proběhl Plastic Day, a to bylo minulý týden, se situace podstatně změnila. Členové ekotýmu "oběhli" většinu tříd čtvrťáky počínaje a všem názorně předvedli, jak na to. Že jste u toho nebyli? Nu dobře, dáme to ještě jednou. Vezmu obal, nasadím brýle, najdu recyklační symbol a přečtu "to číslo nebo zkratku". Poté se přesunu k nádobám na tříděný odpad, jelikož v jejich bezprostřední blízkosti někde na zdi visí ona důležitá tabulka. Koukám, koukám do tabulky a to tak dlouho, dokud neobjevím "to číslo nebo zkratku" uvedené na obalu. Hnedle vedle "onoho čísla či zkratky" si přečtu, kam mám ten nešťastný odpadek vhodit. Většinou do plastů. Jasné, ne? Novodobí neandertálci, kteří neumějí číst nebo se dosud nenaučili rozeznávat barvy, mohou obaly všeho druhu nadále házet do odpadkáče.                                              Zdraví vás PP, PE, PL, CP/AL a všichni další.

Vlčí kámen

úterý 15. 10. 2019

Krásný, téměř letní den, přestože je polovina října. Stojíme v hloučku a hltáme slova z dopisu, který jsme vyhrabali zpoza listí sotva před pár okamžiky. "Netáhli jste za jeden provaz, nenašli indicie, ...". Průšvih. Máme na mysli loňskou hru Indicie. Hru, jež nás provázela prvními krůčky naší Ekoškoly. Projeli jsme to. Ale co bude dál? "Dnes Vlkům svitla poslední naděje", píše se v dopisu. "Nenajdete-li Vlčí kámen, je se smečkou konec." No sláva. Situace sice nic moc, ale všechno se dá ještě zachránit. Je nás na to přece spousta. Do lesa dnes dorazil celý ekotým. Teda skoro celý. Jsme tu všichni až na jednoho. Máme s sebou i nejmladší štěňata z pátých tříd. Když jsme ráno vyrazili, nikdo nevěděl, co se bude dít. I když ti z nás, kteří vloni jezdili na výpravy, asi něco tušili. Oproti loňsku přichází nečekaná změna. Budeme soutěžit ve dvou skupinách, mladší a starší. Každá skupinka prý odehraje čtyři hry, celkem tedy proběhne 7 her. Opravdu zajímavá matematika z úst matikáře. Jak se brzy ukáže, nehrají skupinky proti sobě, ale spolu. Princip velmi jednoduchý. Skupinka dostane úkol a pokud ho splní, smí si vzít odměnu. Tou je vždy nějaký podivný papírek. Každý vypadá jinak, ale po pár hrách zjišťujeme, že jde o části nějaké mapky. A jak jsme si vedli? Skvěle. Mladším vlčatům se úkoly zdály příliš jednoduché, i když při "létajícím vajíčku" mnohým tuhl úsměv na tváři. Zato nám starším dal zisk některých odměn pořádně zabrat. Ale nakonec jsme jako tým ani jednou nezaváhali. Zbývá složit mapku a jde se na to. Sice s problémy, ale zato "sami v hlubokém lese" bez pomoci objevujeme úkryt a v něm podivný balíček. Rozbalujeme jej a vyndáváme dopis... No a dál už to znáte...

Na poslední schůzce...

čtvrtek 27. 6. 2019

      Monika - lídr vlčího žebříčku.
Monika - lídr vlčího žebříčku.

Hektický rok, hektický závěr. Svolat v tomto všeobecném frmolu a chaosu ekotým a najít místo, kam bychom se vešli, rovná se úkolu téměř nadlidskému. A přece se to povedlo! Poslední schůzka letošního školního roku trvala sice jen pár minut, významem ovšem přesáhla všechny předchozí. Navštívil nás pan ředitel a poděkoval nám za aktivity, které už dobrého půl druhého roku na škole pácháme. Řekl, že s námi počítá i nadále a že nás a projekt Ekoškola podporuje. Což všechny potěšilo a taky hodně povzbudilo. K díkům se přidal i Dědek a poté jsme ekoškolí rok zakončili malou vlčí nadílkou. Prostě každý člen ekotýmu si za svou práci odnesl drobný dárek na památku. A jelikož se až dosud jelo o body, nechyběl ani vlčí TOP žebříček. Na pořadí zase tolik nesejde, všichni byli pro Vlky moc užiteční, ale sluší se popřát vítězi. Tím je Monika ze 6. B. Gratulujeme! A úplně všem ještě jednou velký megavlčí DÍK!

Ekokodex vyrobíme na podzim dle tohoto návrhu

středa 26. 6. 2019

Vítězný návrh - autor R. Khlaif, 6. B
Vítězný návrh - autor R. Khlaif, 6. B

Jak bude vypadat náš školní ekokodex? Z téměř stovky návrhů, které pod vedením paní učitelky Vargové vypracovali na hodinách výtvarky žáci druhého stupně, se do finále probojovalo 18 malůvek, jedna hezčí než druhá. Finalisty ekotým představil tento týden na malé výstavce spojené s hlasováním. A my známe vítěze. S velkým náskokem vyhrál výtvor, na který právě koukáte a jehož autorem je Rayan Khlaif ze 6. B. Rayane, za skvělý námět děkujeme a k vítězství gratulujeme.


Tomáš oceněn panem starostou

pondělí 17. června 2019

Každoročně ke konci školního roku zve pan starosta na radnici nejlepší kyjovské žáky a studenty, aby ocenil jejich školní i mimoškolní výsledky. Letos mezi nimi byl i člen ekotýmu Tomáš Kostiha. Jak praví moudré listiny, "za vynikající studijní výsledky, vzorné plnění školních povinností a za obětavou práci ve školním parlamentu a ekotýmu školy". V ekotýmu školy, píše se tam. Z toho plyne, že pan starosta tímto částečně vzdal hold i naší "vlčí smečce". No minimálně o nás už ví, což je moc dobře. Tomáši, k ocenění ti gratulujeme a dík za to, že nám děláš ve světě dobré jméno!


V soutěži Ekotřída excelovali čtvrťáci a sedmáci

pondělí 24. 6. 2019

4. A - vítěz letošního ročníku
4. A - vítěz letošního ročníku

První Ekotřída naší školy je na světě. Stala se jí 4. A, která jen o fous předběhla Šošony ze 7. A. O třetí příčku se dělí žáci 4. B a 7. B. Vítězná 4. A převzala z rukou pana ředitele diplom a od zástupců ekotýmu něco na zub. Tož gratulujeme! O podrobnostech soutěže Ekotřída roku se dočtete jinde na našich stránkách, dodejme jen, že právě letos, kdy proběhl první ročník, byly výsledky mimořádně vyrovnané, a o tom, kdo vyhraje, se rozhodlo až v posledních dnech. Do klání se zapojilo 17 tříd a všechny se moc snažily. Děkujeme všem zúčastněným za to, že poctivě třídili odpad a šetřili vodou a energiemi, protože pomohli nejen naší škole, ale hlavně planetě Zemi.


Moře odpadů - výstava na Komendě.

27. května 2019

Sousední ekoškola pořádala výstavu "Moře odpadů" a pozvala nás na ni. Nemohli jsme odmítnout už jen proto, že se setkáme se skvělou paní učitelkou Režňákovou. Výstava byla fakt dobrá a v nás uzrál plán uspořádat něco podobného i na naší škole. A taky jsme se po dlouhé době viděli opět pohormadě.


Za vstavači do Bílých Karpat - výprava

25. května 2019

Dnes začneme tak trochu od konce. Potřebný počet oňuchů Vlci vybojovali a druhou indicii si z výpravy odvezli. Z výpravy, která se vlastně neměla vůbec uskutečnit, protože minimální počet účastníků je sedm a z přihlášených členů nakonec dorazila jen pětice odvážlivců. Udělali dobře. Když nás vláček narvaný k prasknutí turisty z Hodonína vyplivnul ve Velké nad Veličkou, začínalo být pěkně horko. Sluníčko pálilo, dole ve vsi probíhaly hasičské závody, nás ale čekal strmý kopec porostlý orchidejovými loukami. Ano, orchideje. To bylo to hlavní lákadlo dnešní akce. Vlčí tlupička postupovala pomalu. Dílem proto, že jsme si vzácné kytky chtěli zblízka prohlédnout a vyfotit, ale hlavně proto, neb se před námi vlekly dvě skupiny vzděláníchtivých individuí vedené profesionálními botaniky z CHKO Bílé Karpaty. Druhý hřeb dnešního dne - živý profesionální botanik! Pohladit jsme si ho sice nemohli, ale stačilo vidět ho při práci. Když už se nám konečně podařilo probojovat se do lesa a zahrát pár her o oňuchy, zabloudili jsme. Místo do Javorníka šinul si to Dědek celkem bez výčitek svědomí na Slovensko a nebýt Petra, tak tam bivakujeme možná dodnes. A to ještě nebylo všechno. Víte, že se v Bílých Karpatech dá v květnu sjet kopec jak na sjezdovce? Zeptejte se Moniky s Petrou, které absolvovaly sjezd podmáčené rozbahněné louky po zadečku dokonce na několik etap. Tož tak. Hry jsme dohráli ve městě na sluncem rozpáleném betonu, abychom v závěru obdrželi kromě druhé indicie ještě jeden úkol. Připravit sami příští výpravu. Tak to je tedy výzva!

Den Země 2019

17. dubna 2019

Jestli jsme v něčem opravdu dobří, tak je to smyslová stezka. Proč bychom ji tedy neuspořádali, zvlášť, když se blížil Den Země. Krátká porada, rozdělení úkolů a jde se na to. Pozvánku na stezku dostali tentokrát čtvrťáci. Na trase dlouhé jen pár desítek metrů zažili sluchovou a dvě hmatové a čichové zkoušky. Stezkou je ochotně prováděli členové ekotýmu posíleni o Filipa, Michala a Tomáše, pomocníky ze 7. C. V cíli čekala účastníky drobná sladká odměna.

Kromě smyslové stezky proběhl téhož dne i výukový program na téma "Oceán a jeho ochrana". V rámci projektu NEPZ ho páťákům a šesťákům naservírovali manželé Vymazalovi, s nimiž naše škola velmi ráda spolupracuje v oblasti environmentální výchovy.

Den vody 2019

27. března 2019

Sací svíčka, Zázračná sklenice či Suchý hadr na dně mořském a několik dalších pokusů, při kterých jste se mohli snadno namočit, předvedli Vlci svým spolužákům z pátých tříd. Akce se konala u příležitosti Dne vody, jenž oficiálně připadá na 23. březen, ale z organizačních důvodů se uskutečnil až dnes. Zda se letošní Den vody páťákům líbil a jak vlastně probíhal si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Cesta za první indicií - výprava

23. března 2019

Indicie? K čemu? Indicie jsou velmi důležité, protože nás dovedou k Tajemství Vlčí rokle. Dnes vyrážíme vybojovat tu první, ale určitě jich bude třeba mnohem víc. Kolik? Nevíme, uvidí se. Už od rána svítí sluníčko a na to, že je 23. března, panuje krásné slunné a teplé počasí. Trasa vede borovým lesem z Bzence do Vracova. Cestou pozorujeme strakapoudy, datly, pěnkavy a další opeřence, ale k vidění jsou i motýli, brouci a kobylince. Naše pozornost je ovšem upřena k úkolům, za jejichž splnění získáme oňuchy. Dnes jich potřebujeme ulovit 33 a vzhledem k tomu, že na výpravu dorazilo jen sedm členů ekotýmu, není naše situace nejrůžovější. Jak čas a kilometry běží, postupně se prokousáváme hrami Hladový hrneček, Píďalky, Vaječná soutěska, Pavučina, Literární stonožka (tam jsme to projeli), Komáří sosání a tak dále. Nejde o to, kolik bodů získá jednotlivec, důležitý je úspěch týmu jako celku. A věřte či nevěřte, i v sedmi Vlcích jsme to dali. Podařilo se nám nasyslit přes 40 oňuchů a první indicie je naše! Kdo nevěří, ať do fotogalerie běží. Tak ještě Putující vejce a Chobotnice za odměnu a hupky dupky domů k mamince.


Zbudovali jsme separační koutek.

leden 2019

Na Vlčím plácku konečně vyrostl separační koutek. Můžete zde odložit vršky, hliník, vybité baterie a sklo. O nashromážděný odpad se Vlci postarají. Ve třídách třídíme papír a plasty a jde nám to čím dál lépe. Jsme rádi, že některé třídy třídí hliník, vršky či bioodpad přímo ve svých kmenových učebnách. Moc děkujeme hlavně za vršky, protože jejich sběrem přispíváme na charitativní účely. Slibujeme, že v dohledné době rozšíříme náš separační koutek o žížalník. Připomínáme též, že do pavilonu E jsme dali také jednu nádobu na hliník a jsme moc rádi, že nikdy není prázdná.

Vánoční strom pro zvířátka 2018

20. prosince 2018

"Ahoj děti, vyrobte vánoční ozdůbky z přírodního materiálu tak, aby je mohli papat ptáčci, a přineste je, nazdobíme zvířátkům vánoční stromeček." Tak nějak asi zněla výzva k účasti na první velké akci ekotýmu pro celou školu. Popravdě řečeno jsme s příliš velkou účastí nepočítali a to se nám vymstilo. Již pár sekund po zvonění na velkou přestávku se ze dveří počaly valit desítky žáků, dokonce celé třídy. Převážně z prvního stupně, ale ani druhý stupeň se nenechal zahanbit a přišel v hojném počtu. A my nestíhali ani zapisovat, ani fotografovat, ani organizovat, jen jsme s údivem zírali. Byla radost pohledět na všechny ty překrásné výtvory, jimiž se děti rozhodly zpestřit jídelníček ptáčků v přicházejícím zimním období. Nakonec jsme nenazdobili vánoční stromeček, ale celé "stromořadí". Všem moc děkujeme.

Na čumendu na "Komendě"

6. prosince 2018

Na prosinec jsme si naplánovali setkání s ekotýmem sousední ZŠ J. A. Komenského. Velmi jsme se těšili, protože "Komenda" je ekoškolou snad od nepaměti a my si od toho slibovali, že načepráme spousty námětů k další činnosti. Z ekotýmu dorazil sice jen jeden člen, ale vše nám vynahradila milá a ochotná paní učitelka Režňáková, která se ekoškole věnuje již řadu let. Provedla nás celou školou a o všem, co nás zajímalo, nám hezky popovídala. Nechybělo ani krátké setkání s panem ředitelem. A my moc děkujeme.

Světový den ekoškol 2018 - soutěž Ekotřída

listopad 2018

Je tady nový školní rok a s ním ožívá i projekt Ekoškola . Už od října naplno funguje ekotým, protože bylo třeba dokončit analýzu a zapracovat na velkém plánu. Nyní přichází čas, aby se zapojily i ostatní třídy. U příležitosti Světového dne ekoškol jsme proto vyhlásili 1. ročník soutěže Ekotřída. Ačkoliv je účast dobrovolná, zapojily se skoro všechny třídy školy. Princip soutěže je velmi jednoduchý - sbíráme body a kdo získá bodů nejvíc, vyhrává. Vítězná třída je odměněna věcnou cenou a po celý rok se pyšní titulem Ekotřída. Boduje se hlavně třídění odpadu a šetření vodou a energiemi. Dále pak účast na akcích pořádaných ekotýmem.


O ekotýmu aneb Tajemství vlčí rokle

červen 2018

Být vlkem je těžké, být Vlkem je zábava! Při pohledu na kmitající členy ekotýmu vám to asi zábavné nepřijde, ale ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. Ano, děti z ekotýmu mají spoustu povinností a úkolů navíc. Připravují akce pro ostatní a pokud je to v době výuky, musí si všechno zameškané učivo doplnit a nahradit. Jednou za dva až tři týdny mají službu, kdy chodí kontrolovat a bodovat třídy po celé škole. Navíc má každý z nich svou pravidelnou funkci, které se věnuje v podstatě neustále, například péče o separační koutek, zapisování spotřeby vody a energií, příprava schůzek a zápisy ze schůzek atd. Dalo by se říci, práce jak na kostele. Přesto to Vlci dělají poctivě, rádi a hlavně dobrovolně. Do ekotýmu se sami přihlásili a mohou kdykoliv ekotým opustit. Ale udělají to jen málokdy. Jednak proto, že je ekologie baví, a hlavně proto, že nechtějí nechat své kamarády na holičkách. A snad i proto, že právě v měsíci květnu vypukla skvělá ekotýmácká etapová hra Tajemství vlčí rokle. Za všechny aktivity v ekotýmu získávají Vlci body. Komu se hodně daří, může ulovit i "žabičku". Až přijde ten správný čas, body sečteme a Vlky odměníme. I když popravdě řečeno, žádná z cen a odměn nemůže vyvážit vše to, co Vlci pro naši budoucí ekoškolu dělají. Moc a moc jim děkujeme.

Zaujala vás hra Tajemství vlčí rokle a jste zvědavi, co je "žabička"? Přidejte se k ekotýmu a vše zažijete na vlastní kůži, rádi vás uvidíme.


Ekonástěnka

květen 2018

Už pěkných pár týdnů funguje náš Vlčí plácek. Prozatím zde najdete "jen" nástěnku, ale brzy přibude i separační koutek. Obsah nástěnky aktualizujeme každý týden, krom toho nejdůležitější informace sděluje Šimon školním rozhlasem. Těm, kteří Vlčí plácek ještě neobjevili, sdělujeme, že se nachází u mléčného automatu v pavilonu A blízko východu na parkoviště. Nenechte si ujít zajímavosti ze života Ekotýmu a Ekoškoly.

Divočina - naše první výprava

úterý 30.4.2018

Když vám přijde domů dopis a vy ho nesmíte otevřít, je to divné. A ještě divnější je, když zjistíte, že je vás víc, kdo takový dopis dostali. K rozluštění záhady dochází po pár dnech na autobusové zastávce. Tam zjišťujeme, že obálky ukrývaly části mapy, která nás dovede k cíli. K cíli čeho? A na jaké zastávce?

Tak tedy od začátku. V úterý 30. dubna vyrazil ekotým na svou první větší akci. Jak už název napovídá, nešlo o návštěvu nákupního centra, ale o výpravu do přírody. Proč výprava a proč do přírody? Uspořádali jsme výpravu do přírody, abychom se lépe poznali, abychom si zahráli hry, které se v nákupních centrech hrát nedají, abychom objevili pár nových druhů rostlin a živočichů, a hlavně abychom přivezli domů veledůležitou zprávu, která na nás čekala ukryta v cíli. Jo, přesně tak, zpráva byla ukryta, a věřte, že velmi dobře. K jejímu nalezení vedla šifra složena z osmi znaků. Jenže osm znaků si jen tak nevytřepete z rukávu. To si musíte zasloužit, lépe řečeno tvrdě vybojovat. Po celé délce trasy se naši stateční Vlkové potýkali s řadou úkolů a překonávali nastražené překážky (viz. obrázky ve fotogalerii). Ale zvládli to, protože drželi spolu jako jeden tým. Znaky téměř do jednoho získali, šifru úspěšně vyluštili a tajemnou zprávu zakopanou na neznámém místě v lese společnými silami našli. Domů jsme se vrátili s pocitem vítězství a i když nás větrné počasí chvílemi zlobilo, vše nám v podstatě vyšlo.

A co ta zpráva? Zajímá vás, co ukrývala? Bohužel, to vám neřekneme, je to naše tajemství. Ale kdo se přidá k našemu ekotýmu, určitě se vše dozví.

Březen a duben ve znamení ekologie

březen + duben 2018

Na hodinách Ekologického praktika zhotovili deváťáci lojová krmítka pro ptáčky a poté se pustili do výroby ptačí budky. Osmáci v Přírodovědném semináři připravili Den vody a pozvali na něj páťáčky. Dětem předvedli několik zajímavých pokusů. V dubnu pak u příležitosti Dne Země uspořádali terenní smyslovou stezku pro své spolužáky z anglického semináře. Ve fotogalerii najdete několik fotografií.

Na škole řádí vlčí smečka

únor 2018 - červen 2018

V současné době děsí a zároveň pěkně štve obyvatele beskydských obcí, chovatele ovcí a koz zejména, nezbedný medvědí puberťák. Zatímco on se těší neustálé pozornosti médií, řádění vlčí smečky na naší škole probíhá téměř bez povšimnutí. I když tak docela pravda to zase není. Skupinky členů ekotýmu pobíhající po škole s tablety, mobily, zápisníky, teploměry a jinými měřidly v rukou jen tak přehlédnout nelze. Zvlášť, vlezou-li vám do třídy měřit teplotu vzduchu uprostřed písemky. Však si to také občas pěkně "slízli". A co že se to vlastně dělo? 

V rámci projektu Ekoškola proběhla jedna z nejdůležitějších fází - analýza. Jejím účelem bylo sesbírat co nejvíce údajů o ekologickém stavu školy. Kromě již zmíněných nezbytných měření se počítaly žárovky, spotřebiče, vodovodní kohoutky, květináče, splachovače a bůhví, co ještě. Zjišťovali jsme stáří a stav spotřebičů, vodovodních baterií, množství vyprodukovaného odpadu či spotřebu vody a energií. Ještě, že na to ekotým nebyl sám, zapojili jsme i některé další třídy. Analýza zahrnovala čtyři hlavní oblasti, jimiž se v Ekoškole zabýváme: voda, energie, odpady a prostředí školy. A protože škola je velká, trvala nám analýza skoro pět měsíců, ale stála za to. Z jejich výsledků vycházel ekotým při tvorbě další důležité části projektu - velkého plánu. Obojí, jak výsledky analýzy, tak velký plán, najdete na vlčích stránkách. Mimochodem - medvěd se časem umoudřil, my Vlci řádíme dál.

Prales dětem

23. února 2018

Poutavé povídání o deštném pralese, o domorodcích v něm žijících, o tygrech a jejich ochraně. Zamyšlení nad vztahem člověka k přírodě, životnímu prostředí a planetě Zemi vůbec. Krátké prezentace střídaly zajímavé videoukázky a drobné aktivity. Zážitky z misí, záběry z fotopastí, spoustu otázek a ještě více odpovědí, to vše během jednoho dopoledne naservírovali manželé Vymazalovi z Kyjova, kteří se ochranou globálních ekosystémů věnují v rámci projektu Green Life, našim páťákům a šesťákům. Děkujeme.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky